Vznik kategorie veganských vín je důsledkem šíření filozofie veganství a souvisejících pravidel v oblasti potravin. Připomeňme čtenáři, který má k tomuto tématu daleko, že veganství je způsob života, jehož cílem je usilovat o vyloučení - pokud možno i realizovat - všech forem násilí na zvířatech, tedy jejich používání na jídlo, výrobu oblečení nebo jiné cíle.
Termín veganství vytvořil v roce 1944 britský veřejný činitel Donald Watson, když založil Veganskou společnost.
Vegan je tedy člověk, který dodržuje zásady veganství. Vegani odmítají konzumovat všechny druhy masa, drůbeže, ryb, mořských plodů, mléka (kromě mateřského mléka při krmení kojenců), vajec, medu a dalších látek a přísad vyráběných ze zvířat (jako je želatina nebo karmín). Vegani navíc nepoužívají oblečení a jiné předměty pro domácnost vyrobené ze živočišných produktů (kůže, vlna, hedvábí) a také odmítají chemikálie pro domácnost a kosmetiku testovanou na zvířatech. Vegani nepodporují cirkusy se zvířaty, zoologické zahrady, delfinária a další zábavu, která zahrnuje používání zvířat.
Od vegetariánství se veganství liší tím, že ovlivňuje nejen sféru výživy. Lidem, kteří vyznávají veganský životní styl pouze v jídle, se říká přísní vegetariáni. V anglicky mluvícím prostoru se používá termín „plant-based“.
Na základě výše uvedeného můžeme dojít k závěru, že jakékoli víno je skutečně veganský nápoj, protože se vyrábí pouze z hroznů, a za použití kvasnic (které patří k houbám).
V konečné fázi výroby vína, a to v takzvaném filtrování, však tradiční vinaři používají složky živočišného původu. Filtrování je technologie určená k čiření vína, zvýšení stability a urychlení jeho zrání. Při filtraci vína se používají různé látky - želatina, kasein, krevní albumin, vaječný bílek a další složky živočišného původu, což je pro vegany nepřijatelné.
Aby tuto rychle rostoucí skupinu lidí nepřipravili o radost z pití kvalitních vín, vyvinuli vinaři technologie, které jim umožní dát vínu všechny potřebné kvality bez použití výše uvedených produktů živočišného původu.
Například vinaři mohou filtrovat jednoduchou metodou usazování, ale tím obvykle nedocílí kvalitního vyjasnění. Pokud je požadována jemnější filtrace, používají se neživočišné látky jako bentonit, hrachové a bramborové bílkoviny, rostlinný kasein, silikagel, kaolin a další.
Aby vegani mohli rozlišovat takto vyrobená vína, používá se specifický systém pojmenování. Legislativa Evropské unie a USA neukládá výrobci povinnost uvádět látky, se kterými byla stabilizace provedena. Mnoho výrobců však takové informace umísťuje na štítky, ale jsou nepovinné a slouží spíše k marketingovým účelům. Jiná vinařství uváděla na štítku pro rychlou orientaci slova Vegan Friendly nebo Vegan.
Někteří výrobci v Austrálii, na Novém Zélandu a v Kanadě nepoužívají živočišné přísady také z jiného důvodu. Některé z těchto složek jsou klasifikovány jako alergeny, a pokud jejich obsah překračuje stanovený limit, měly by být uvedeny na štítku. Někteří výrobci proto, aby se chránili, úplně přešli na používání minerálů (bentonit, kaolin).
Existují také online databáze, které shromažďují informace o tom, zda je konkrétní víno, pivo nebo lihoviny vhodné pro vegany. Jeden z těchto zdrojů, Barnivore, se obrací na vinařství, které poskytnou informace o tom, která vína jsou vhodná pro vegany a jak jsou v jejich vinařství prováděny určité technologické postupy.
